Draci, herald a sex.

11. prosince 2014 v 0:29 | Tobinka |  Fantastično
Mluvím o Dragon Age.
Zkusím to bez spoilerů. Pokud jste viděli všechny trailery, tak vás nic nešokuje.

V době, kdy vzniká tenhle článek, mám nahráno 80 hodin. Origin je nějakej zblblej, takže věřím vlastnímu úsudku a saves.
Vypla jsem hru před úplně posledním story questem. Hodlám se pořádně ožrat a pak to dohrát. Už jsem říkala že kvůli Dragon Age brečím? Zevran, můj nejdokonalejší Warden, Alistair, Sýr, Hawke, Anders s Fenrisem, Travelyan, Dorian a Iron Bull, Harding a Krem. Ty hry mi doslovně zničí život (protože hraju a neučím se)

Spousta lidí hází na Inquistion hroznej bordel, proč, to bych tu seděla a psala měsíc, ale souvisí to hodně s Iron Bullem, genderovýma rolema, love interestama, a dalšíma srancema. Proto tu nejsem.

Ta hra je hodně dobrá. Neumím psát o hrách tak pěkně jako lidé, kteří jsou za to placení, nebo lidé, kteří umí psát. Jsem taky docela líná.

Nádherný otevřený svět, na jednom konci poušť, na druhém prales aka největší hřbitov v Thedas, zamrzlé hory, planiny a tak dále. Podíváme se na místa kde jsme už byly, do kterých se zasekl zub času či vývoj událostí - konkrétně velké zelené zlé něco na obloze.
Je tam strašně hodně moc sidequestů, z některých jsem si škubala vlasy, to jo, ale některým jsem se opravdu hodně smála a myslela si "no to snad ne, to si ze mě děláte srandu, to nemůžete myslet vážně"

Companions jsou vtipní, party banter sice funguje jinak než v předchozích hrách, ale když, tak stojí za to. Hodně se naráží na eventy předchozí (Breach, Mage vs templars, Anders a jeho trash) a hodně se naráží do každé z postav. Dělají si ze sebe srandu, flirtují, klasika. Bez banteru by nebylo Dragon Age. V posledním update prý dali skript aby běžel častěji. Přeju si to. Každý compaion má vlastní charakter, a dokocne je tu i vývoj. Pamatuje se ti jak jste neměli rádi Morrigan v Origins? No, tak tady je to úplně jiná baba, když ji potkáte, je stejně furt ass and bitchy, ale...pak...wow. Miluju Morrigan, chápete? Je boží.
Pamatujete na Cullena? Toho jak jeho vlasy vypadají jako čínské nudle? Ten je nejenže hezký, a má osobnost, ale je i chytrý.
Sex scény nám dal bůh. Já tedy hraju Male!Human!Rogue a zkončila jsem s Dorianem (je dokonalý, a spí s ním i heterosexuální hráči, proč, to neví ani oni sami, ale mluvilo se o best bro) Ale trávila jsem několik hodin flitrováním s Josephine (je cute, taková princezna, fakt nekecám) a podařilo se mi v alternativním save "zaříznout" i Cassandru. Kterou nejde nemít rád. Iron Bull musí počkat na druhé walkthrough, nebo spíš třetí, protože Cullen se Serou ulehnou jen se ženou a ti jsou taky další na seznamu. A Iron Bulla chci opět jako male!inquisitor, protože prostě to je něco co se musí stát. Nemáte představu, dokud to nezkusíte. Jen málo lidí si všímá Blackwalla, ale on vypadá v templářské zbroji (padá myslím z jednoho draka) fakt moc dobře.

Určitě doporučuju přečíst si knížky, jsou plné backstory. Asunder (v češtině je to fujfujfuj - jak překlad, tak i chyby češtinové) je o Coleovi, Calling mi ještě pošta nedoručila, The Stolen Throne je backstory k rodině Alistairově (to číst nemusíte ale je to dobrá knížka) a The Masked Empire je o Celené, kterou ve hře potkáte. (Události Asunderu a TME navazují přímu na DAI, obě knihy později přecházejí do děje hry, i když se ho obě týkají jen okrajově)
Totiž, on mi Cole celou dobu mlel o něčem, co se stalo právě v Asunderu, který jsem přečetla za jeden večer během hraní hry. 10/10

Pak, pokud chcete mít dobrej vítr během strorýčka DA I, Witch Hunt pro DAO a The Legacy pro DA2 jsou must play. Chcete Witch Hunt, protože potkáme Morrigan. A moc nárnamně to tam sedí. A Legacy chcete...protože...to hodně moc souvisí s tím co se bude dít v trojce. Víc neříkám. Ta trhlina se sama neotevřela, hm?


Během hraní potkáte hodně draky tam kde by jste je nečekali, postavy o kterých si myslíte že nebyly důležité (ano, i ten chlápek kterýho ste zabili v té vesnici, a ano, i ten trpaslík, který se na vás mračil v Orzammaru.)

Hra vám neukáže, které vaše reakce jsou kladné, a které ne, takže hezky po staru, a reloadovat. A fakt na to dávat bacha, málem mi zdrhla Sera, protože jsem jí urazila. A tak podobně. Některá rozhodnutí se samozřejmě nebudou některým členům inquizice líbit, ale je to z bláta do louže, a dá se to pak pěkně napravit nějakým tím sidequestíkem.
Některá rozhodnutí mají, ovšem, docela haluz vliv na vývoj hry. Proto si to chci zahrát znovu. A několikrát. Projevují se i vaše rozhodnutí z předešlých her, které se portují přes DA Keep. (nebuďte svině a hru si kupte). Například Alistair / Loghain. Šla jsem si tu část do Origins přehrát několikrát (je to pěkně hard). Nevadí.
Potkáme i Hawka, nejdokonalejší Varric je náš companion.

Co stojí za zmínku je original soundtrack. Vyplivli to na internety asi týden před hrou, takže jsem nad tím fapovala dřív, než nad svým Heraldem (viz photo dole). Trevor Morris (The Borgias, Vikings, The Tudors) se opravdu zase vyřádil, a hlavní melodii nasekal v tolika variacích, že brečím. Pro představu, můj playlist čítající asi 840 skladeb, je 85% jenom soundtrack (hry, filmy, cokoliv) a já v něm poznám každou DA:I skladbu. Hudba dělá nádhernou atmosféru, v předchozích dílech jsem jí tak nevnímala ale tady mě krájí na plátky a ždíme ze mě všechen zdravej rozum. (Mám soundtrackový kink)

Takže, shrnu to, hra je plná momentů který vám vyrazej dech, věcí který opravdu nečekáte, dokonalých věcí i chyb, jako repetitivnost questů, která vás donutí se někam pořád vracet a tak dále. War table systém je moc fajn pokud na tom nejste s penězma nejlíp (to snad ani nejde, doslova, úplně všude jsou truhly s lootem, na jedné mapě je i chrám plný lootu, a většina věcí so craftíte se dá i pěkně prodat)
Jsou tam hezcí chlapi (zadky) a krásný baby (bradavky yey)

Po kulhající dvojce (na tý se mi ale líbil Hawke, prostě, měli jste hrdinu, danýho hrdinu, nemáte představu jak to usnadní život při kreslení nebo čtení porna, který ale docela utrpěl právě špatností hry. Byla dobrá, ale byla moc špatně. (Taky tam chybělo pořádný story a tak dál)

Nelituju investice, předobjednávka od jedoho webshopu přiložila ke hře i super hrneček, takže tu teď piju tevinterský víno a brečím a hraju.

 

Tisíc knih.

25. listopadu 2014 v 17:09 | Tobinka |  Z druhého konce vesmíru
Internet je plný úžasných věcí.
Tohle je jedna z nich.
Je to snadné, napíšete tam jméno knížky, která se vám líbila a doporučí vám to tisíc podobných,
Do konce života už nebudu dělat nic jinýho než číst knížky. (A taky hrát RPG. Dragon Age Inquisition je neuvěřitelně dobré a za chvíli vyjde Witcher 3.)


Možná chci z vašeho života uděat peklo. Možná chci váš život zlepšit.
Hnedka po The quiet place project je to nejlepší věc na kterou jsem za poslední půlrok klikla. (TQPP je staré jak cyp ale vracím se tam. Hipster.)

Vypněte internet a jděte číst. A tak. Já jdu hrát Dragon Age.

"All books are valuable. Some are dangerous."
- Seregil, Stalking Darkness, by Lynn Flewelling

Time to get spooky.

31. října 2014 v 23:27 | Tobinka |  Madness


Actuall cannibal Shia LaBeouf.
 


Inkvizice ne zcela Španělská

18. října 2014 v 19:05 | Tobinka |  Fialová popelnice
Nikdo sice neočekává Španělskou inkvizici ale spousty z nás očekávají tu dračí.




Před nějakou dobou mi steam udělal laskavost v podobě Dragon Age Origins Ultimate Edition, za pěkný peníz, a tak jsem hru přidala do své knihovničky pod titulkem "must play" a samozřejmě na ni zapomněla. Jako na většinu her, co na steamu mám. Kdo chce být můj BFF, tak tady.
Pak mi nějakou dobu nešel internet dost na to, abych mohla trávit čas v Tyrii, ale dost na to, abych stáhla nějaký time taking RPG. A tak se stalo, že jsem během týdne prošla celý Origins. Ta hra je zatraceně dobrá, pokud máte ten správný přístup, a nehrajete to kvůli tomu, že můžete sekat Darkspawn, ale proč můžete sekat Darkspawn. Hraju hry pro příběh. Jsem hipster.
V porovnání s Dragon Age 2, které jsem sosla o pár dní později, a už jsem ho stihla dohrát dvakrát (jen kvůli romanci Fenris / Anders) je Origins nádhera. Dvojka sice pěkně vypadá, má příjemný soundtrack a cool combat, příběh a odfláknuté lokace (všechny dungeony vypadají stejně a je tam bolestný nedostatek potvor) tu hru dost zabili. Dobře, party banter mě zabíjel, párkrát jsem hru musela pausnout a vklidu se vyřechtat. Ále v Origins jsem si mohla postavit příběh svého hrdiny jak jsem chtěla sama, ale ve 2. díle mě to prostě předhodili jako kus masa a řekli "žvejkej". Navíc spousta možností výběru ve hře byla snad stvořena samotným Satanem, jinak si to totiž nedovedu vysvětlit. (Zabít Anderse? Vrátit Fenrise jeho ex-pánovi? Prodat Isabelu?!) Každopádně, jednou se opiju a projdu hru tímhle Asshole modulem jen abych mohla tvůrce nenávidět.
Bioware se poučilo z chyb a třetí díl vypadá dost nadějně. Vypadá to, že se nazásobím jídlem a neopustím pokoj dokud nedohraju všechny možnosti. Zase si můžu vybrat za co budu hrát. Mám teplýho Doriana, ukecanýho Solase a horny Iron Bulla (pun intended). Cullen je heterosexuální, ale co nás zastavilo před Alistairem?

Dragon Age fandom vážně ohrožuje moje zdraví, protože tak velký kink meme snad jinde nenajdem. Tak se stane že mám noci beze spánku kvůli fakt dobrýmu fillu a pak několik hodin přednášek. No, a čtu i v těch přednáškách, a až mě vyhoděj, tak mě zabijou členové rodiny, od kterých to pořád poslouchám.

Jeden český herní obchod nabízí fakt úža hrnek k předobjednávce hry. Moje pocity ohledně Inquistion jsou ale dost protichůdné, je to třetí hra série, a no...všichni si pamatujem co se stalo v Mass Effectu.

Beyond: Two Souls

22. dubna 2014 v 18:25 | Tobinka |  Madness


Mám opravdu ráda příběhové hry, a je mi docela jedno jak vypadají. Vlastně, hraju hry víceméně jenom kvůli příběhu, ale musí to být opravdu pěkný a zajímavý příběh, jinak mě moje lenost a složitost hry doslova odpudí.

O PS3 hře/filmu/kdo ví co to bylo můžu říct jen to, že to není nijak složité, a že příběh je hezký, a to je asi tak všechno. Kdyby se hra nedala hrát ve dvou, tak odehraju asi jen první kapitolu a čau. Spíš než hru mi Beyond připoměl jeden ohromnej film, kterej někdo nastříhal, zamíchal a náhodně poskládal zpátky.
Hra vypráví o životě jisté Jodie, která je od narození spojena s jakousi entitou, duchem, sílou, zvanou Aiden. Nebohé Jodie padají na cestu životem jenom samý hovna, až by jeden člověk řval že tolik smůly rozbíjí statistcký tabulky, ale je to jenom videohra, kde se snažili nám zlomit srdce. Jestli jsem nad něčím u téhle hry berečela, tak to bylo v momentě, kdy jsme to s bráchou po 12ti hodinách dohráli (jeden ovladač na Jodie a jeden na Aidena) a skočili z okna. Něco jako akční gameplay je v celé hře asi tak hodinu, a ještě nás to vedlo za ručičku jako na základní škole. Hra nepředstavovala žádnou výzvu, protože dobrák Aiden vás nenechá umřít, a tak se prostě nedalo nic zkazit, a když jo, tak jsme opakovali danou pasáž pořád dokola přesně v tom místě, kde jsme to zeslonili dokud se nám to nepovedlo udělat zprávně.
Přijde mi, že tahle ohromná cutscena je pro opravdové vytrvalce a hráče s megatrpělivostí, protože příběh a všechen ten bullshit co se tam děje začne dávat smysl až na konci, teda pokud přežijete že Jodie je v jedné scéně děvět, pak je loading screen a je jí pětadvacet. Tak to většinou chodí, jenže tady je ten konec hry na začátku, a opravdu musíte hru celou dohrát, nejlépe najednou, aby jste pochopili, co se to tam kurva děje, pokud se vám podaří se nezbláznit. Hra ještě navíc nabízí nějakých 12 konců, ke kterým dojdete dvěma volbama v poslední kapitole, což je kentus největší. Čekala jsem, že konec hry se bude odvíjet od voleb a činů, které vykonám během hry a ne jednou přiblbou větví. Takže, Jodie může být sebecudnější panna a můžete mít špatný konec a opačně.

Co se mi na hře opravdu líbilo byl Lorne Balfe a jeho soundtrack. I když se pořád opakuje jedna smutná melodie a 45 minut soundtracku na 12 hodin hraní je málo, pořád je to moc hezkej poslechovej zážitek. Jo a taky technobláboly, protože když se ohánějí technickými termíny, zní to jako by generovali náhodná slova ze Star Gate nebo Star Treku.

Asi takhle, pokud jste bohatí masochisti (this shit is expensive 1399,-) a máte hodně alkoholu a volnou noc, tak si k tomu sedněte. Budete brečet né z umělosti a vyhrocenosti příběhu, který kulhá a snaží se být much feels very cry so deep, ale z promrhaných 12ti hodin života.
3

Další články


Kam dál