Duben 2012

Kapitola čtvrtá

27. dubna 2012 v 17:02 | Tobinka |  Projekt Mary Sue
Ó můj klingonský bože. Jsem napsala další kapitolu. Pro ty co nechápou ironii, je to celé parodie, vtip, prostě fake.

Eh, a je tam milostná scéna, vlastně dvě! (MUHAHAHAHAHA, to ste nečekaly, že ne HAHAHAH, saláti)
Komentujte, ať vím jak moc je moje krásná povídku suprácká.
AN:Nin, neboj, budeš tam víckrát, a bude i Leslie.

Na Enterprise panoval klid. Byla gama směna, a Nightmare měla službu ve strojovně. Zapisovala něco na pady, a pak zadávala údaje do počítače. Automatické dveře tiše zašuměli a ve strojovně se objevil kapitán. Trhla sebou, nečekala tam nikoho v tu pozdní hodinu.
"Neruším?" zeptal se jí.
"Ne, vůbec ne." tiše odpověděla a skryla rumělec na tváři.

Not my division

23. dubna 2012 v 21:43 | Tobinka |  Fialová popelnice
Tož zas jednou v yprávění z možná až tak nevšedního dne. (Hej, neva že vám porát cpu videa? Někdo se mě kdysi ptal co je můj zvyk, je to poslouchání kvalitní hudby odpovídající mé náladě)

Modlete se ke koťátkům a k sušenkám Oreo. Další vyprávění sebstřestné potrefené agalmatophilky. (Dík Lucy, to slovo si ale nezapamatuju)
Naše báječná školenka, tedy sdružení trotlů, já a Lucy jeli na výlet do Prahy. Hey. Potlesk, konečně nás, mysle naši třídu, někam vzali. U všech klingonů, půka naší školy jsou sedláci ve městě. Popravdě řečeno, jsme se s Lucy těšily víc na Comics point, který byl ale ještě zavřený a na Candy Store. Jo my vlastně jeli na The Human Body expo. YEEEY pro frukótzu v ejakulátu.
Well, po sklamání z CP a nákupu v CS jsme se potkali s Danžíšem a týpkem-jehož-jméno-si-nepamatuju. Strašlivý šok pro moje spolužáky. Haters gonna hate.
Peřina, nafukovačka a dálek ze sekáče. Tyhle tři věci můžou být dokonalý zdroj zábavy, pak taky vyhazování spolužáků z vlaku, nebo strkání je do přetlakové komory á la mikrovlnky.

Would you care for a jelly baby? Nom. Spapat celej balíček není tak úplně ideální. Nevermind. Prostě a jednoduše jsme celý den s Lucy trollily všechno a všechny okolo sebe, nevyjímaje učitelky zpěvem muzikálu Springtime for Hitler a později teploučkýmy scénami z Torchwoodu a šoustscénami v nějakém miniseriálu s Benem Cumberbatchem.
Nehledejte v tom logiku či spojitost, nejsou tam.
Stalo se nám strašně moc cool věcí, jako třeba pražská Baker Street, chození pozdě like a stars na rozchodový setkání.
Jéžiš, se mi nechce psát nic víc ubercool, moje mozkové buňky, šedá kúra mozková a otroci jsou příliš unavení. Nadávám tu na cosplaye. Bože, já chci FF.
Hej lidi, a on by dneska nějak asi nostalgickej den. Ráno z busu vidím Doktora králíčka, pak týpku s manga taškou, vrátíme se z velkoměsta a po sprintu na bus potkám starého známého kámoše a ve finále skoro u baráku dalšího šílence z Naruto fandomu.

#talkingaboutshippinginpublic #iamfabulous
Miluju tyhle tagovací tentověci. Proč to ten za******** fejs nebere? T^T

YUmmy. Čekejte fanfic na SH. A něco na Trek, a možná bude i mary sue.

PEŘINY GOU.

Kapitola třetí

20. dubna 2012 v 15:39 | T. |  Projekt Mary Sue
AN: Strašínko moc děkánkuju Revenge za pomoc s kapitolkou!!!11111 Faq jsi skvělá! Miluju tě! Kapitloka je dneska zase dlouuuhatánská, tak si ji užijte!!111 <3<3<3
(Poznámka autorky: Psát vypatlaně, když máte IQ přes 125 je složité)

A až si počtete, tak komentík 8D
To psaní mě strašně vysiluje, takžee na další část budete muset počkat déle .__.
#Iamnotstupid


Modrá kočka nesouhlasně zamručela a pokoušela se vyprostit z náruče své majitelky. Nightmare vyčerpaně vylezla z vody pod mostem nedaleko kolejí, na místě se objevili lékeřské raketoplány a hasičské jednotky. Sedla si do pruhlubně v pilíři mostu, takže nebyla vidět. Z multifunkčního batohu vytáhla malé zařízení, které po aktivaci vysušilo všechno její oblečení a vlasy a scvrklou Iris. Pak kočce nasadila zlatý obojek s insigniemi jejího jména a původu. Zbalila batoh, oblékla si bundu s kapucou ve tvaru orlího zobáku. Zlatý obojek začal kočce do mozku vysílat signály, taže když se Nightmare rozběhla pryč, zvíře ji následovalo i přez překážky.


Skutečně špatné povídky

19. dubna 2012 v 11:36 | Tobinka |  Banány
O špatných povídkách, jejich autorech a Mary Sue.
Tohleto téma není moc rozebírané, někdy i proto, že autor přednese svou povídku o které si myslí, že je dobrá a pak se setká s negativním ohlasem, který mnohdy ani nerozdýchají.
Když se ale podíváme na věc, těch skutečně špatných povídek je málo, ty o kterých si to myslíme jsou jen šílené, odporné, špatné, zlé a někdy je možná napsal i sám ďábel.
Opravdu ale opravdu špatné povídky jsou ty, o kterých se lidé na conech baví v souvislosti s tím, jak moc špatné jsou, přednáší se o nich a snižují Vaše IQ. Když napíšete povídku, která je špatná, dostanete komentík(y) kde vás znechucený čtenář informuje o tom, že by bylo snad i vhodné tu povídku smazat a na několik příštích let se zahrabat do země.
A tady se autoři dělí na dvě skupiny - jedna jsou amáterští, kteří si myslí, že jejich povídka je vlastně druhá bible, a tak se s vámi budou o povídce hádat, tyhle většinou mladinké autorky čtou a kladně (!!!) komentují další hloupé a špatné povídky, a je to tak začarovaný kruh, že autorce leckdy nedojde, jak moc blbá její povídka je, protože přece dostala dobrý komentík a to něco znamená.
Druhá skupina autorů jsou lidé, kteří si po záporném komentáři uvědomí jak moc povídka špatná je a z reakce čtenářů se snaží zjistit na čem by měli zapracovat.
... Je jich velmi málo.

Konečně se dostávám k původnímu záměru o čem psát tenhle článek. Začla jsem psát Mary Sue povídku.
Jo, Mary Sue, taková postava vám zničí fandom do kterého je dosazená víc, než leckterá homosexuální pokleslá fanfiction od slečny, která nikdy v životě neviděla penis.
Proč je ale mary sue povídek tolik? Odpověď nenajdete jen čtením. Ono se to totiž strašně dobře píše. Máte ideální hrdinku, která vyztihuje všechny vaše kladné vlastnosti, nemusíte hlídat jestli nepíšete moc OOC, a dokonale si u toho odpočinete. Vážně jo. A můžete tam napsat naprosto cokoliv, a když je autor trochu zkušený, tak to dokonce dává smysl. Občas může být psaní Mary Sue zábava.
Samotné Mary Sue se pojí se špatnými povídkami, jediná věc, kde je Mary Sue oblíbená a čtená jsou Hunger Games.
Zkuste si napsat opravdu příšerně strašlivě špatnou povídku, o které byli lidé vyprávěli ještě 5 let po jejímn stažení, překládali a glosovali. Časem zjistíte, že je to nemožné. Jakmile je autor trochu sečtělý a už něco napsal, strašně špatné povídky jsou nemožné. Nechci aby to vyznělo jak 'geniální' jsou, ale ono je těch tak špatnejch povídek jen po vzácnu, a když už se vám to podaří, je to podle mě úspech.


Pokud hledáte nejhorší povídku na světě, která mě inspirovala k vlastnímu psaní špatné povídky, tak MyImmortal je cíl vaší cesty. Na google najdete i v původním jazyce, staší zadat worst fanfic ever


Kapitola druhá

18. dubna 2012 v 20:59 | Tobinka |  Projekt Mary Sue
A/N: Je to dobrý, že jo?
Komentíky <3<3<3 MucQ

A/N 2: Objevují se nové postavy, které možná znáte, pokud ne, jste pozéři!

Ráno přišlo brzy, měla pocit jako by spala jen několik minut místo hodin. V koupelně se na sebe zahleděla do zrcadla, na tváři měla otlačený vzor z povlečení a zářivé blond vlasy rozcuchané na všechny strany jí lemovaly tvář. Bílé oči hleděli smutně. Vytáhla z šuplete nůžky. Naštvaně vzala pramen a ustříhla ho téměř u hlavy. Kusy zlatvé hřívy zaplnili skoro celou podlahu koupelny. Na praco si nechala vlasy po ramena, sesekané do špiček , na druhé straně nechala jen pár pramínků, krátké vlasy se ježkovitě postavili.

Kapitola první

17. dubna 2012 v 17:40 | Tobinka |  Projekt Mary Sue
Projekt Mary Sue.
A další kapitolu zveřejním až tu bude 10 komentíků!

A/N: Není to super? Miluju tyhle nekonečně dlouhý povídky.

Je to celé parodie. Velká parodie. Ale bavím se 8D



To the sky, to see the stars.

15. dubna 2012 v 15:41 | Tobinka |  Minové pole
Jen malá hudební vložka. Ne, já tohle neposlouchám denně, ale tahle jedna je fakt dobrá. *GAAAAYYYYYY* A makám na cosplay jak ujetá, nic zajímavého se neděje. 19 dní do Animefestu.


Cosmic love. Nějak to považuju za svůj theme song. Nevermind. Všimli jste si že jsem přidala návštěvní knihu? Do ní si můžete postěžovat jak moc se vám můj blog nelíbí, dozvím se to později než do komentíku a nemůžu vm za to poděkovat tak rychle. (oficiální videklip není vložen úmyslně, neb je chráněn právem proti vkládání, ale pokud máte zájem prohlédnout si úžasnou Florence Welch v božích kulisách, tak tady)


Asi na to jednou udělám AMV, ale nevím o dostatečně hustém anime, na které by seděla písnička (Note to self: Ale znáš je, jen jsi líná sehnat je v HD a nemáš místo na disku).

The stars, the moon.

Princezna a zlý harddisk

13. dubna 2012 v 20:16 | Tobinka |  Minové pole


Žila byla jedna dívka, jenž na svém počítači měla tolik yaoi, že jí zemřel, avšak obětovala část svého života, aby obnovila svého elektronického přítele. Podplatila čarodejnici, aby jí pomohla, ale ani ona nedokázala zabránit ztrátě paměti, ke které došlo. Ale princezna se nenchala odradit, a uložila počítači do paměti nové zpomínky, a tak bolest ze ztráty přešla brzy.
Mírumilovné soužití prince počítače a princezny nerdky bylo narušeno, ve dne, kdy zlá čarodějnice zavirovala princův harddisk. Zničeho nic zde princezna objevila něco, po čem jí vykrvácely oči. V princově paměti objevila složku s fotkami sebe, tak šílenými, že vyděšení jí nedovolilo ani stisknout klávesu DELETE a složku zla odstranit. Princezna těžce onemocněla a trápila se, že princ v sobě nosí takové semínko zla. Ale vzpoměla si, že viry od čarodějnic jsou vždy rozsáhlé, a tak pátrala po dalších zárodcích zla. Tajemná datová složka nesla název ICQ. Princezna ji vyděšeně otevřela, a spatřila zde věci, které museli být kdysi součást pandořiny skříňky - doujinshi na Sealand/Litva, obrázky Gilbird/Prusko, hentai doujinshi na Hellsing se známým nacistou, nahrávky madoniných písniček, Deidara co dostal krámy a mnoho dalšího, co nebohá princezna nemohla poznat. Ale neváhala použít tajnou zbraň - potřebu promazat harddisk pro Granada Holmes soubory. Vyzbrojena myší od mudrce Geniuse, posilněna elixírem BigShocku začla zlá data posílat do vězení. Ale i zde hrozilo, že by se mohli dostat ven a začít týrat prince počítače, a tak je jedním kliknutím poslala navždy na onen svět. Nyní však princezna bouje se složkou svých fotek, je těžce zraněná a nikdo neví, jak to dopadne, zabít zlou čarodejnici Webcameru se jí podařilo, ale její tlející tělo zanechalo fotky v původním stavu. Princezna odhodlaně zapaluje zbytky jejího těla, tříští jejich formáty na pixely ale bouje i sama se sebou, zda li si některé zbytky nenechá na příště, kdyby bylo potřeba těla zlé čarodějnice.
A tak pokračuje příběh o zlém harddisku se zbytky magické moci, který se vytrvale brání deletovému útoku princezny nerdky.


,


Bůh si ze mě zase dělá legraci

11. dubna 2012 v 21:54 | Tobinka |  Fialová popelnice
Teda, pokud nějakej bůh existuje. Já věřím v Sherlocka Holmese. Fangirl moment, vlastně ne, věřím sama v sebe, nic jinýho mi nezbývá. Tenhle článek je o hovně, ale to jsou všechny, jak jsem s polichocením zjistila.

A mám tu zábavnou momentku, první den po zveřejnění nové povídky byla druhá polovina přečtená asi o 65% víckrát, než první, den potom to bylo jen o 18%, a pak si lidi všimli, že to má první část. Hele ta povídka není úplně špatná, ale když si to přečtete od konce, nic z toho mít nebudete. A teď jsem se nechala ukecat na další.

Někdo zájem o povídku? - :3
Peleku, kdyby něco, nečti si to

Článek je pro Fitris, neb jsem líná jí to všechno převyprávět :'D
Tohle meme asi vyztihuje situaci nejvíce. Crush, každý nějakou - nějakého máme. Když se poštěstí, mluvíme s ním, máme oční kontakt delší než 6 sekund, a v euforii řízené klitorisem mu navrhneme, abychom se sešli. V tom lepším případě to přijme, horší nebudeme na tomto blogu rozebírat.

Takže víme co přichází, domluva, následována heartattacky, no díky bohu že to ten stělesněný anděl neví, asi by se na ten návrh, jít semnou jen tak pokecat o Star Treku, nekývl. Ale je gentleman. Nikdy jsem žádného neviděla, ale on určitě je. Sice jsem přez den chytla solidní záchvat, ale nic co by rúžová pilule nespravila, a pak když přišel na smluvené místo prodělala jsem infarkt, zanechána mu napospas mým doprovodem, který zajistil, že jsem tam vůbec dorazila, či dorazila v celku.
Pan můj-bože-dokonalej (heterosexual moments here), byl opět opklopen zářící energií, vzal mne do zajímavé kavárny, kde na dveřích od záchodů byl weeping angel. Ok, to není důležité. Nějakým způsobem započla konverzace, původně myšlená jen na Star Trek, a rozvíjela se zvláštní geometrickou řadou. Nechápu proč jsme museli rozebírat zrovna penisy vulkánských mužů, ale ono se s ním povídá tak dobře, že je mi to vlastně jedno. Bavili jsme se o kostýmech a cosplayingu, téma na které mě nikdy nedojde řeč, inu, třásla jsem ještě dvě hodiny po tom, co jsme probrali děti, valentýn, českou miss, loutkové divadlo, klingoštinu, uši a vlasy, sourozence, Nimoye a akademický ples v tomhle pořadí. Earl Grey je pěkná svině, jeden hrnek z vás udělá průtokový ohřívač, a přestala jsem se klepat až když jsem začla trajdat na mísu.
Tohle ještě šlo, neklepala jsem se, klitoris se mi nedobýval do mozku a až na občasné motání hlavy mi bylo fajn, dokud nezačal zpívat. A ne ledajakou trumtádu od Gotíka, ale Springtime for Hitler. (Pro hatery, je to z muzikálu Producenti), a můj mozek si odletěl na jih chytat bronz. Řeknu vám, potlačit chuť ho pevně obejmut a umačkat, vyžaduje sebeovládaní na fakt velkým levelu.

Dobře, samý pindy o plkání o Treku, které bylo vlastně rande, ale to je jen detail, konečně se blížím ke konci práce na cosplayi, který mě popravdě nehorázně pije krev, protože ho dělám celičký sama, a je to bída, a chci dělat kostým na FF, přestože se do Chotěboře nemám jak dostat.
Zkouškový mi ale ničí život. Můj Spock má zkouškový a praxe, do FFka ho neuvidím. Je to bolestné, ale máma mě alespoň nebude moct otravovat, jestli jsme si dali pusu.
A zdá se mi to, nebo máme písemkovou a úkolovou nálož v tom neblbějším odbobí? Můj inteligence skill je na velkým levelu, ale dávám mu zabrat, obzlášť, když místo učení, nebo předstírání učení se - říkejte tomu jak chcete, píšu tenhle článek, defakto o ničem.


Popravdě, on to ten polobůh zpíval tak krásně, že se mi zatmělo před očima. :3

Sherlock/Watson: Sklenice limonády 2/2

6. dubna 2012 v 22:28 | Tobinka |  Z mojí ruky

Druhá část. Blog.cz je pěkný troll, a nebo prostě píšu dlouhý fanficy.
Jako první se ráno probudil detektiv. Přejel si rukama po fialové hrudi, škrábancích a kousancích a zanadával na Johnovu adresu.
"Johne, Johne, tys mě ale zřídil" Zazubil se. Všechno ho neskutečně bolelo, ale jeho nepříjemný problém - tedy tvrdá a bolestná erekce - , který mu znemožňoval pracovat a přemýšlet byl pryč. Nikdo na nic nepřijde, a až se ztratí ty cucfleky, nebude jediný důkaz o tom, co se včera v noci stalo. Otevřel šuplík a vytáhl malou lahvičku, s drogou. Doufám, že už to nebudu muset použít. Usmál se a schoval ji zpátky na svoje místo. To ráno byl v koupelně delší dobu, maskoval stopy lásky na svém těle a potřeboval, aby skutečně nikdo nic nepoznal.