Duben 2014

Beyond: Two Souls

22. dubna 2014 v 18:25 | Tobinka |  Madness

Mám opravdu ráda příběhové hry, a je mi docela jedno jak vypadají. Vlastně, hraju hry víceméně jenom kvůli příběhu, ale musí to být opravdu pěkný a zajímavý příběh, jinak mě moje lenost a složitost hry doslova odpudí.

O PS3 hře/filmu/kdo ví co to bylo můžu říct jen to, že to není nijak složité, a že příběh je hezký, a to je asi tak všechno. Kdyby se hra nedala hrát ve dvou, tak odehraju asi jen první kapitolu a čau. Spíš než hru mi Beyond připoměl jeden ohromnej film, kterej někdo nastříhal, zamíchal a náhodně poskládal zpátky.
Hra vypráví o životě jisté Jodie, která je od narození spojena s jakousi entitou, duchem, sílou, zvanou Aiden. Nebohé Jodie padají na cestu životem jenom samý hovna, až by jeden člověk řval že tolik smůly rozbíjí statistcký tabulky, ale je to jenom videohra, kde se snažili nám zlomit srdce. Jestli jsem nad něčím u téhle hry berečela, tak to bylo v momentě, kdy jsme to s bráchou po 12ti hodinách dohráli (jeden ovladač na Jodie a jeden na Aidena) a skočili z okna. Něco jako akční gameplay je v celé hře asi tak hodinu, a ještě nás to vedlo za ručičku jako na základní škole. Hra nepředstavovala žádnou výzvu, protože dobrák Aiden vás nenechá umřít, a tak se prostě nedalo nic zkazit, a když jo, tak jsme opakovali danou pasáž pořád dokola přesně v tom místě, kde jsme to zeslonili dokud se nám to nepovedlo udělat zprávně.
Přijde mi, že tahle ohromná cutscena je pro opravdové vytrvalce a hráče s megatrpělivostí, protože příběh a všechen ten bullshit co se tam děje začne dávat smysl až na konci, teda pokud přežijete že Jodie je v jedné scéně děvět, pak je loading screen a je jí pětadvacet. Tak to většinou chodí, jenže tady je ten konec hry na začátku, a opravdu musíte hru celou dohrát, nejlépe najednou, aby jste pochopili, co se to tam kurva děje, pokud se vám podaří se nezbláznit. Hra ještě navíc nabízí nějakých 12 konců, ke kterým dojdete dvěma volbama v poslední kapitole, což je kentus největší. Čekala jsem, že konec hry se bude odvíjet od voleb a činů, které vykonám během hry a ne jednou přiblbou větví. Takže, Jodie může být sebecudnější panna a můžete mít špatný konec a opačně.

Co se mi na hře opravdu líbilo byl Lorne Balfe a jeho soundtrack. I když se pořád opakuje jedna smutná melodie a 45 minut soundtracku na 12 hodin hraní je málo, pořád je to moc hezkej poslechovej zážitek. Jo a taky technobláboly, protože když se ohánějí technickými termíny, zní to jako by generovali náhodná slova ze Star Gate nebo Star Treku.

Asi takhle, pokud jste bohatí masochisti (this shit is expensive 1399,-) a máte hodně alkoholu a volnou noc, tak si k tomu sedněte. Budete brečet né z umělosti a vyhrocenosti příběhu, který kulhá a snaží se být much feels very cry so deep, ale z promrhaných 12ti hodin života.
3

Koupila jsem Tobuscusovi koblihu

7. dubna 2014 v 19:34 | Tobinka |  Banány
Vím, že ve svých reportech z akcí, na které chodím, značně zaostávám, a to už jen proto, že je to vždycky ve finále hrozně velkej sranec a vůbec nikdo to nečte a navíc se dají na internetech najít reporty mnohem lepší. Což ale neznamená že se akcí neúčastním, vlastně se nacpu kam můžu a pak dělám jakoby nic.

Na 4FANS jsem vlastně jela jen jakoby náhodou, protože tam byla hromada lolkařů a byla potřeba hromada cosplayerů. Až asi po týdnu po tom, co jsem teda odkývala svou úžasnost jsem zjistila, že jeden z hostů má být Tobuscus. Narovinu, koukám se na většinu jeho vlogů od doby Assassins Creed Brotherhood Literal Traileru, což je opravdu hodně dlouhá doba, protože tou dobou se ještě vysílal Game Page. (V dnešní válce mezi Indianem a Re-playem je tenhle pořad našeho dětství nepříjemně zapomínán, ale ruku na srdce, než přišly konkurenční televize, všichni jsme ho měli rádi.) Youtube mi napoví že je tohle video na internetu tři roky. Takže jsem fanynka Tobuscuse tři roky a můžu říct že mám něco za sebou. Když měl jakési cestovací kolečko po Evropě, zasvinila jsem mu twitter přáními aby přijel i do Prahy.
Abych byla upřímná, když jsem poprvé četla na stránkách 4FANS že chtějí pozvat Tobyho do Prahy, zasmála jsem se nad jejich patetičností. Může za to fakt, že další celebrita, kterou chtějí do Čech dostat, je David Tennant, který všem těmhle akcím akorát ukazuje vztyčený prostředníček. Nakonec jsme došli k názoru, že David bude na nějakém z budoucích 4FANS, které podle slov hlavního pořadatele, má být jednou náš český ComicCon co se týče velikosti, hostů a návštěvníků, jen ve formě kartonového banneru, který se dá koupit na Amazonu.


Toby tedy do Prahy opravdu přijel, a díky naší nejúžasnější CZ/SK League of Legends cospplay skupině jsem mohla přijet i já. A dostat čupráckou "host" visačku, a mít přístup do backstage, kde Toby jezdil na heelskách a dělal kopičiny.


Nápad koupit koblihu američanovi, který točí videa, přišel z úplně jiné strany. Poslední dny se moc urputně učím na maturitu s kamarády ze zahraničí přišel jeden z nich s doslovným foodpornem a od znásilněného štrůdlu jsme se dostali ke koblihám. Když mě napadlo je Tobymu koupit, tohle jsem v mysli neměla, ale v momentě, kdy se do jedné zakousl mi to došlo.


Nemusím říkat že jsem celou dobu byla napatlaná na modro a Toby s tím neměl žádný problém a vypadalo to, že se celou dobu skvěle baví. Mám s ním podepsanou fotku, několik selfies ze zákulisí a pár fotek když modrá nejsem a považuju to za největší win posledního čtvrtletí. (O tom, jak naší skupinu zaštiťuje Alienware si povíme jindy.) Co mě ale opravdu dosralo byly dětičky. Nemám ráda psi, děti a důchodce, a tady v Letňanech bylo všeho hodně. Ale řekněte mi, proč si prcek ve věku kdy si můj taťka tahal kačera, nechává podepsat to opravdu nehezké 4FANS triko od někoho, o kom snad ani nemůže vědět kdo je, natož mu rozumět. Tobuscus ve svých videích mluví poměrně srozumitelně a pomalu, ale když na nás zrovna mlel bez kamery, měla jsem i já trochu problémy, protože on opravdu hodně hyperaktivně mlel a to je moje angličtina na opravdu dobrý úrovni. (Mám na to papír.) Prckové, který denně seděj u 8mi bitovýho minecraftu nebo se koukaj na videa jak někdo hraje minecraft (čímž se proslaví na internetu a stane se hvězdou všech herních akcí - což mi někdo vysvětlete, protože opravdu nechápu co je na tom koukat na nějakýho týpka, kterej hraje hru kterou můžu hrát sama a má k tomu blbý kecy, který vlastně nejsou vůbec vtipný) prostě zmerčili, že ten chlápek s kotletama je asi někdo slavnej a tak přidali jeho podpis k mnoha dalším, na jejichž tvůrce za několik let zapomenou. Samozřejmě to těm kidům neberu, ale jejich hranatý hlavy ve mně vzbouzej sklony ke genocidě. (Ano, mám takový ten majetnický pocit, že když Tobyho znám mnohem mnohem déle než oni, tak na něj mám větší nárok. Ten jsem si uplatnila koupí koblihy a podpisem hrudníku.)

Sixteen horses in the bucket. To si přečtete ve všech reportech od lidí, co u něj stáli. Mmm, chtěl se naučit nějaký český slova, ale rozhodně to nebyla raková legrace jako tehdá s Garetem Davidem-Lloydem (nakecali jsme mu, že když v hospodě řekně Potřebuju šukat dostane točenou dvanáctku.) i když to dobrý-den-kozy-ven bylo taky docel fajn. Výrazy těch civilistů na které to vyprskl byly k nezaplacení, ale o nich nikdo mluvit nebude.




Je tu jedna věc, o které se, krom toho že "two donuts in a bag - that's what I like" nikde dost pravděpodobně nedočtete, je surprise dick. Tedy, od jisté doby, co se koukám na yaoi - nebo spíš koukala (bylo mi 13 dobře? Ponese se to se mnou cleý život), čas od času se kouknu kam bych zřejmě neměla a pomyslím si oh wow there's dick. Udělala jsem to taky, je to prostě jako když mi chlapi čučí na prsa (né že by mi to vadilo, ale když vysvětluju něco důležitého, je to otrava), takovej tik. Krom toho, že Tobuscus nosí heelsky, které jsme všichni chtěli když nám bylo 12, nosí i takové ty kalhoty, které jsou spíš tepláky, takové ty které sjíždějí proklatě nízko a taky nosí modrý calvin kleinky. To asi není nic zajímavého, ale kruci, měl v nich díru jak grand kaňon. Je to tak trochu trapas, ale vpálil se mi do očí obraz jeho křoví kolem ocasu. Nevím jak jinak to říct, a neumřít u toho na explozi hlavy. Pořád se mi to přehrává v hlavě, je to ještě horší než ty špatně udělaný silikony Nigri z Gamescomu (nemluvě o té paštice, co si dává na obličej). Spousta lidí nade mnou nevěřícně kroutí hlavou, ale opravdu se to stalo a bylo to opravdu rozkošné. Někomu by to mohlo zkazit den, ale já mu dala dvě koblihy až po tom, co se tohle stalo, zvládla jsem se mu podívat do očí a neumřít. Asi bych měla poděkovat Allons-ymu za jeho narážky, kterýma mě poslední rok masíruje jak jen může. Být pořád antisociální yaoistka bez kontaktu s jinými muži a s představou že ochlupení jsou jen ti dva metry plus, asi by mě to poslalo do hrobu. Odteď budete žít se stejnou představou jako já, tedy, Tobuscusovo černé rozkošné husté chmíří kolem ohonu (víc jsem opravdu neviděla, ale kdyby ano, tak tohle nečtete, protože jsem mrtvá.)


4FANS jako celek byl fajn, měli bubble tea, dostali jsme bagety a když odečtu ty hnusný psi všude okolo, tak to šlo. Nepřijela půlka pozvaných lidí a tak hodně na rychlo předělávali program, za což skládám tuhle pomyslnou poklonu, a zároveň držím symbolické vteřiny ticha za Helčiny hlasivky, i když v tuhle chvíli mluvím - nemluvím úplně stejně v důsledku rýmy a nachlazení, které se dostavilo.